Litha – Letní slunovrat

„Průzračná voda přináší očistnou sílu pravdivých emocí…

Litha je čas plnění snů. Čas svobody a dobrodružství!„

Litha, nebo taky letní slunovrat je den, kdy paprsky slunce dopadají kolmo na obratník Raka. Připadá na 20-21.června,

Je spojený s elementem Vody.

Archetyp zářivé a opojné Milenky se v něm snoubí s plodností mladé Matky.

Naši předkové napříč starými civilizacemi tyto dny měli ve velké úctě.

Oslavovala se léčivá síla SLUNCE, životadárná moc VODY a plodnost Matky ZEMĚ.

Veřilo se, tak jako u dalších svátků, kola roku,  že jde o jeden z nejmagičtějších dnů (období) v roce. Oslavy byly plné ohně, zpěvu, tance a magických rituálů.

Celá příroda vyzařuje kouzelnou energii. Všechno je zahaleno zvláštním kouzlem.

Je nejdelší den a nejkratší noc. Někdy se zdá, jakoby snad ani noc nebyla. Noční obloha je jen lehce zešeřelá, noc je teplá, ozářená světluškami…

Příroda je ve svém největším rozkvětu, překypuje energií. Rostliny i stromy kvetou a voní, jiné už začínají plodit. Dozrávají první šťavnaté jahody.

Začíná léto.

Období hojnosti.

Příroda jako celek dosahuje maxima, energie vrcholí. Zároveň je to okamžik, kdy se můžeme dotknout toho nejhlubšího v nás.

Celá příroda, vše kolem nás vyzařuje jakousi nazachytitelnou tajemnou energii, zářivé světlo.

Je čas mezidobí, kdy můžeme vnímat časové trhliny v realitě. Letní slunovrat je jako kouzelný časový úsek, kdy je dovoleno projít branou a podívat se do neviditelného světa jemných energií a zákonitostí vesmíru.

Země se otvírá a je ochotná vydat nám své poklady (ať už v podobě léčivých bylin či hlubokých duchovních zážitků). Na vodní hladině je prý možné spatřit budoucnost.

Je to čas čarování, věštění a zázraků.

Čas plnění přání a snů. Čas následování duše.

Čas následovat Duši i do hlubokých vod.

Element vody s sebou totiž přináší hloubku a opravdovost našich emocí. Můžeme je nechat odplynout, omýt, očistit…

Od letního slunovratu se dny zase začínají zkracovat. Pomalu a nenápadně.

Světlo dosáhlo vrcholu a jemně se přavaluje k druhé hranici.

Teprve nastává léto, období, které považujeme za nejsvětlejší a přesto už se vše jemně chystá k odlivu.

Přelívá jang zpět do jinu.

Snad abychom nezapomínali, že nic není jen černé, nebo bílé.

Že období roku, život, svět má všechny různé odstíny, které se často mezi sebou promíchávají.

Že snažit se věci rozsoudit a roztřídit je nemožné a zbytečné. Že je mnohem lepší naladit se na pestrou krásu života ve všech jeho barvách.

Dokázat proplout i těmi těmnými vodami, jež nám toto období může vyjevit, bez hodnocení…prostě jen proplout…

Bylinky a rostliny natrhané v rozmezí slunovratu a Svatojánské noci mají silnou moc.

Staré známě „devatero kvítí“ má kraj od kraje jiné složení. Devět druhů bylin trhaly dívky a ženy potichu, beze slov na devatero místech.

Toto kvítí,uložené pod polštář jim mělo přivodit sny, v  nichž mohly spatřit svého nastávajícího. Jinde se zas tato kytice usušila a opatrovala do dalšího roku, aby ochraňovala domovy před zlými duchy, zlem a nemocemi.

Hlavně se ale kytice devatera kvítí nasušila a přidávala se do léčivých směsí. Používala se jako koření i k jiným magickým rituálům.

Poďme si alespoň u některých bylinek letního slunovratu zastavit:

Říká se, že kdo stráví noc v blízkosti černého bezu, může obejvit průchod do jemnohnotného světa, spojit se s Univerzem. A kromě toho je fajn si bez natrhat na bezovou šťávu 🙂

Kapradí prý zase rozkvétá o této noci v lese a jeho vzácný květ zlatě září. Kdo jej nalezne, bude rozumět řeči zvířat, nabyde schopnosti stát se neviditelným nebo se bude těšit hojnosti a velkému štěstí. Tyto legendy vychází z toho, že v tomto období pukají na listech kapradí semínka, z nichž se sype prach, který ve světlé noci tajemně září a připomíná zlatý prášek. Tyto zlaté květy, sbíraly babky kořenářky a zpracovávaly je do hmoty zvané lesní vosk. Ten se používal jako lék a afrodisiakum.

Další slunovratovou bylinou je třezalka. Letní zlato. Třezalkový olej pomáhá na spáleniny, třeba od slunce, opary, ekzémy a spoustu dalšího, třezalkový čaj zase učeše pocuchanou psychiku a nervy. Za letního slunovratu se větvičkou třezalky vykuřovala obydlí. Třezalka představuje oheň léta, ačkoli je zlatavě žlutá, skrývá v sobě ohnivou červenou barvu, kterou pustí teprve v okamžiku, kdy ji naložíte do oleje. Už to samo o sobě je magické 🙂

Je také čas výroby dalšího letního zlata – posvátného a léčivého nápoje, medoviny.

Za letního slunovratu se dá také natrhat pelyněk černobýl. Měsíční, duchovní rostlina. Má ochranné a očistné účinky, používá se při rituálech a k vykuřování.

Používal se také jako léčivka a koření.

Dokonce i špaček si po návratu z teplých krajin čistí svou budku pelyňkem a mátou! Aroma těchto bylin totiž odpuzuje roztoče, kteří by se jinak špačkům usadili v peří.

Z  pelyňku se také pletl věneček. Skze něj se mělo o svatojánské noci pohledět do ohně. To prý mohlo člověka ochránit před nemocemi očí a bolestmi hlavy.

Jednu tradici už jsme si prozradily – sbírání bylin a čarování. A co dál?

Co se ještě dělalo na slunovrat?

Velmi významně je s letním slunovratem spojená očistná a životadárná síla vody.

I v přírodě teď mnohem silněji nastupuje důležitost elementu vody v podobě deště a vláhy. Pokud by v tomto období nebyla voda, na podzim bychom nesklízeli plody.

Rituálně se otevíraly studny, či studánky. Lidé je pokrývali květinami. Nosili vodě dárky a obětinky.  Žádali ji o požehnání, posílení i uzdravení.

Nabírali vodu do misek a rozstřikovali ji během rituálních tanců po stromech i polích.

Uctívali jezerní víly, rusalky a vodní bohyně a žádaly je o radu či pomoc. Požehnanou vodou z pramene se kropili příbytky.

Voda očišťuje nejen fyzicky, ale i duševně. Traduje se, že slunovratová koupel v přírodním zdroji vody přidá na kráse. Dříve se pořádaly rituální koupele v potocích či řekách a lidé dokonce věřili, že po takové rituální slunovratové koupeli je možné se vynořit v jiném čase.

Dárky se nosili také Slunečním bohům, protože lidé věděli, že jen ve spojení vody a slunce, může Matka Zem plodit v plné své síle. Oltáře zasvěcené Slunci často stávaly u léčivých pramenů i studní.

Jako symbol Slunce byl, jako při každém velkém svátku, zapalován posvátný oheň. Ohně se rozdělávali hlavně na kopcích, na místě mezi Nebem a Zemí. Vedle této rovnováhy Nebe a Země se oslavovala již zmíněná rovnováha mezi vodou a ohněm. Na počest této harmonie bylo zvykem zapalovat velká kola, která se kutálela z kopce až do vody, aby se voda s ohněm opravdu propojila.

Přes ohně se opět skákalo a kolem nich se tančilo a veselilo. Tradice vyžadavala tanec a oslavy až do až do rána, aby lidé mohli přivítat východ Slunce a protřít si oči raní rosou.

Dým z bylin zapálených v posvátném ohni sloužil jako očista a požehnání dobytku. Uhlíky, které po ohni zbyly se zase žehnalo polím.

 Tančilo se také kolem posvátných dubů ozdobených barenými pentlemi.

Hodovalo se, háli se různé hry. Někde dokonce oslava probíhala v různých kostýmech, herci v rituálních maskách předváděli představení. Všichni zúčastnění v procesí nesli žhnoucí pochodně.

Dveře domů se zdobili věnečky z květin, aby přinesly svým majitelům čerstvého ducha i mysl, plodnost, krásu a štěstí.

Jak můžeme oslavit Letní slunovrat dnes?

Kromě výše uvedeného můžeme během Lithy, nebo-li letního slunovratu udělat tři základní rituály:

1. Rituál poděkování za vše, co máme

Litha je období, kdy se můžeme napojit na  PLNOST, která je všude kolem. Plnost zeleně, plnost kěvtin, barev a vůní, plnost chutí a šťavnatosti v dozrávajících plodech, plnost Slunce.

Často tuto plnost můžeme vnímat i jako přetlak, nebo zahlcení. Je možné, že se toho najednou děje hodně. S teplem a Sluncem se vše probudilo, všechno proudí, žije, vibruje….

….někdy můžeme mít pocit, že to nestíháme, nezvládáme.

Může se to opravdu zdát náročné, ale právě energie Slunce nám dává sílu to zvládnout! Není to přetlak, který by nás vyčerpával do hloubky, jako by tomu mohlo být v zimě. Je to plnost, která nás vyžuvuje, nabíjí, sytí… Dovol si položit se do toho vibrujícího proudu a čerpat jeho dary!

Ke zpomalení a zvnitřnění Ti může pomoci se zastavit a tu plnost nasát, naplnit se jí, vyživit se energií vděčnosti, poděkovat za plody a dary ve svém životě.

Pocítit vděčnost můžeš vždy, i když právě třeba procházíš obdobím, kdy se Ti zdá, že ne..

Poděkovat můžeš třeba za…

☯ Za plnost v přírodě, která nás nasytí.

☯ Za plnost v životě, za příležitosti i poučení…

☯ Za mír, za svobodu. Za to, že (už zase) můžeme…

☯ Za místo k žití, za myšlenky v hlavě, za klid v duši. Za život v těle! Za to, že se můžeme hýbat, dýchat, cítit, rodit děti nebo projekty…

☯ Za lásku v srdci. Za lidi, které kolem sebe máme.

Můžeme také podpořit někoho, kdo to potřebuje. Nebo se jen usmát na někoho na ulici – abychom rozdávaly dál plnost,radost a teplo živoucí energie Slunce.

Energie Lithy je spojená právě se vztahy, s propojováním se. S udržováním, posilováním a očistou vztahů. Vztahy jsou nejsilněji spojeny s našimi emocemi.

Možná i proto, je právě období letního slunovratu spojené se svatbami. Kromě toho, že chceme mít na svatbu teplé a hezké počasí, jde také o to, že se podvědomě propojujeme s energii Lithy, kdy se manifestují naše nejhlubší emoce.

2. Práce s emocemi

Jak už bylo řečeno, Litha je období spojené s vodou. Voda se zase pojí s emocemi. Stejně jako voda i emoce potřebují proudit, protéct našimi těly a zase odplynout.

Voda tvoří většinu našeho těla. A právě do těla se naše neprožité emoci ukládají.

Voda jsou i naše slzy, které je mohou zase odplavit.

Energie vody má moc hojit staré rány a zranění.

Léčí srdce a otevírá tělo, aby pustilo všechny blokády, vše co jsme v sobě zadržely a co je čas pustit.

Nech vodu, aby odplavila vše staré, bolestivé či nepotřebné. Ať odnese všechny křivdy, šrámy i těžkosti. Polož se do ní, jako do důvěry a lehkosti. Nech se nést. Nech se vést. Přestaň tlačit. Jenom plyň.

Staň se vodou. Neřeš kudy a jak, jen věř, že se dostaneš tam, kam máš, stejně jako voda doteče vždy na to správné místo…

Nech ji ať věci odnese ale taky ať Ti donese své dary.

Přesně to, co do života teď potřebuješ. Nesnaž se to vymýšlet. Jen buď. Uvolni se a vnímej co k tobě voda přináší. Nech Slunce rozpustit své vnitřní ledy. Nech se osvěžit vlnkami vody. Očistit pěnou…

3. Posílení svých projektům záměrů, cesta za snem…

V tomto období se síla rostlin začne z listů přelévat do plodů a semen, podobně se začnou zhmotňovat i naše vlastní záměry, které jsme si v zimě nacítili a během jara jim vdechly první jiskry života. Teď je čas jiskru rozfoukat, dodat jim plnost a sílu Slunce.

Čas na akci!

Protože Litha je čas plnění snů. Čas  radosti, pohody, spokojenosti a naplnění. Čas léčení. Čas plynutí, svobody a dobrodružství.

Je to magický čas, v minulosti spojovaný s obrovskou mocí a hledáním pokladů. Není však třeba ty poklady hledat v temném lese v podobě zlatého kouzelného kapradí.

Ty poklady jsou všude kolem nás. A jsou taky uvnitř nás. Stačí je ucítit!

A co rituály dalších kultur?

Skoro všechny kultury si nějakým způsobem nejdelší den v roce, připomínaly. Slunce je v nejvyšším bodě na obloze a vypadá, jakoby nepohnutě viselo. 

A přesně tak se překládá i latinský výraz pro slunovrat. Ten doslova znamená “slunce stojí nepohnutě.” Různé svatyně a kamenné kruhy byly orientovány tak, aby zvýraznily světlo při východu slunce právě o slunovratech.

Letní slunovrat je tak zakořeněný, že některé země ho dokonce dodnes slaví jako státní svátek!

Inti Raymi, nebo-li „slavnost slunce“, je  prastarý rituál Andských indiánů. Ceremonie probíhá několik dní na konci června.

Oslavou boha Slunce (Inti) indiáni vyjadřují poděkování slunci za dar života, potažmo za sklizeň, která jim umožní přežít nadcházející období. Inti Raymi bylo okamžikem, kdy pro indiálny doběhla nekončící spirála zrození a smrti, čímž zároveň rovnou začala svůj další okruh.

V noci před slunovratem se indiáni rituálně koupali v lesních pramenech či vodopádech. Tento obřad vedl k znovuoživení vztahu člověka s Pachamamou, Matkou Zemí.

Další dny se pak slaví, jí a pije, tančí se a zpívá, hraje na kytary a flétny, dokud indiání nepadnou únavou.

Tanec během oslav Inti Raymi probíhá vždy na půdorysu kruhu. Kruh symbolicky představuje jednotu skupiny, v kruhu jsou si všichni rovni.Kruh také vyjadřuje koloběh zemědělského roku a podle andské duchovní tradice i celého časoprostoru. 

AAlban Hefin, idsummer či Meán je zase keltskou podobou slunovatu.  Ti slaví triumf slunečního boha Mabona, který se zrodil o zimním slunovratu, o jarní rovnodennosti porazil temnotu a nyní neomezeně vládne. Sluneční světlo podporovaly zapálené posvátné hranice, aby se moc světla udržela i přes noc. Keltové v tento den uctívali také matku hvězd – bohyni plodnosti a zrání. Bohyni Danu, ochránkyni keltského lidu a úrodné keltské země. Uctívaným stromem letního slunovratu byl dub jako strom plodnosti myšlenek a inspirace. Slunce ve své plnosti také symbolizoval bílý kůň.

„Kupadelné svátky“ či „kupala“ slavili v toto období Slované. První koupel ve studené vodě měla přivolat vláhu a úrodu, oheň zase zahnat zimu. Sexuální nevázanost měla zaručit pokračování rodu. V kupadelných písních se objevuje motiv sňatku bratra a sestry, ohně a vody, dvou hlavních živlů tohoto svátku. Pletly se věnce a posílaly se po vodě. Také se hledal bájný kapradinový květ.

Svatojánská noc je svátek, který na slunovrat později naroubovala křesťanská církev. Jako u všech svátků kola roku se nejprve snažila pohanské zvyky a oslavy vymýtit a když to nevyšlo, reagovala vytvořením nových svátků v podobných termínech. A tak se místo vody, začal uctívat Jan Křitel.

Místo uctívání lesních bytostí se začaly tradovat povídky o divokých pannách a lesních vílách, které tančí a zpívají na loukách, aby nalákaly neopatrné mládence a utančily je k smrti.

Tady si můžeme všimnout opakujícího se vzoru. Jako u ostatních svátků kola roku přichází snaha křesťanství o potlačení radosti, živosti a veselosti a o nastolení vynucené upjaté kázně.

Zde je ovšem o něco více zřetelněji vidět, že jde hlavně o strach z ženské síly. Ze svobody a nespoutanosti, která se nedá ovládat.

O strach z matriarchálních kultur, které nebyly slučitelné s novým nastavením světa. Vrchol tohoto strachu byl nejvíce znát při oslavách svátku Beltine. Tento symbol však bohužel dodnes „oslavujeme“ a předáváme dál při oslavách „čarodejnic“. (více o tom v článku zde).

Rusalka

Letní slunovrat je spojován s bohyní vody. Opět v různých oblastech je nazývána různě.

Většinou podle řek, v tom daném kraji protékajících.

Třeba Vltava byla staropohanskou bohyní řeky, jejíž název pochází z germánského Wilth Ahwa – Divoká řeka. Jinde se lidé obraceli k bohyni Jizeře, Moravě apod.

Řeky byly v dávných dobách uctívané jako mocná životodárná božstva. Každá nese sílu vody, nespoutanosti, očisty, zdroje života. Každá ještě navíc nese své specifické kvality, které se pojí s podstatou té které řeky. Bohyně řek nás spojují s divokostí učí nás plynout s proudem života.

Bohyně hlubokých tůní, Rusalka, nás učí umění nořit se do naší hloubek naší duše.

Rusalka se objevuje poblíž jezer a potůčků v divoké přírodě. Je to krásná bytost s dlouhými vlasy, ve kterých je ukryta její moc. Jejich rozčesáváním ovládá vodu a může spustit i povodeň. Často si je zdobí věnci. Krásně tančí a zpívá. Stará se o rostliny a úrodu, o plodnost polí.

Objevuje se hned poté, co roztaje poslední sníh. Proto v některých kultárách byl zvyk otevírat studánky už na Imbolc, či Ostaru – snad aby se tyto svobodné bohyně mohly v divokých lesích prohánět společně.

V některých  mýtech jsou Rusalky spojovány s dušemi předčasně zemřelých dívek. Jejich energie tak prý zůstává ve světě, dokud nevyprší přirozený čas jejich života. Ony tak mohou svojí plodnou silou pomáhat přírodě.

Jiné kulltury zase uctívaly bohyni vody Domnu. Je to starší sestra Danu, bohyně vzduchu, kterou potkáváme během Zimního slunovratu. Jejich příběh symbolizuje boj mezi světlem a stínem našeho života.

Všechny tyto bohyně jsou bohyněmi Vody. Všechny přinášejí stejné, nebo velmi podobné kvality a symboly.

Jsou propojené se silou plodnosti a ženské plynoucí, vodní, jin sexuality. Jako protipól mužské jang, ohnivé sexuality. Současně přináší šťavnatost milenky a plodnost mladé matky.

Tyto bohyně voláme, když potřebujeme pročistit zamrzlé emoce. Rozpustit ledy a bloky, které nám brání žít s důvěrou, umět se odevzdat a jen plynout. Když chceme rozproudit cokoli v našem životě, když cítíme, že něco stagnuje.

Můžeme je přivolat na pomoc také když se chceme vydat do hlubin vlastního nitra,  abychom tam našly perly a poklady říše pod hladinou. Tedy odvahu a svobodu být sama sebou.

Jejích zvířaty jsou delfíni, velryby, lososi, lachtani a volavky. Spojovány jsou s dubem, či vrbou a jejich symboly jsou kalich a mušle.

Jejich barva je modrá.

PS 2: Toto období je přechodem mezi dvěma archetypy – všechny archetypy máme v sobě uložené a všechny nám přináší nějaké dary.

V Kouzelné cestě Časem se můžeš propojit se základními archetypy kola roku i lidského života!