Jak je to těmi „negativními“ energiemi?

A jak na to punkově?

Klidně sbírám odpadky do „posvátné“ mísy, i když jsem se v výcviku ritualistek učila, že posvátné věci k rituálu musí být používané jen k rituálu, aby byly „čisté“.

Ideálně mají být někde schované, aby na ně nedosáhly negativní, lidské energie – jenže my žijeme v realitě a v těle a na Zemi a já si klidně udělám salát do mísy ve které potom dělám posvátnou vodu!

I to je součást „punkové spirituality“ o které jsem psala minule. 

 Jde jednak o minimalismus – nechci doma mít deset mís.
A druhak čistota a síla rituálu jde stejně skrze záměr a napojení toho. kdo rituál dělá.…tak se prostě spojím ze Zdrojem a tu mísu očistím, pokud cítím, že je to třeba…

A třeťak – když půjdu ještě hlouběji – vše je součást Zdroje vše pochází z něj, od něj – i ty odpadky.  Věřím totiž, že všechno – úplně všechno – je posvátné. Pochází to od Zdroje (Boha/ Bohyně/Vesmíru/Kvantového pole…dosaď si to své, já zde budu používat slovo Zdroj)
A když to, ať je to cokoli, bylo stvořeno, tak věřím, že to tady být má. Není to špatné, ale ani dobré. Prostě to jen JE. Je to neutrální....
A zároveň posvátné – protože to vniklo ze Zdroje a je to tedy jeho součástí (ano, ať už je to cokoli!)

Takže když to úplně extra necítím že by ta mísa potřebovala energetickou očistu, tak si s ní klidně ten rituál udělám i tak….
Někdo jistě namítne, že jsou případy, kdy nám speciální rituální vybavení, nebo energetická očista věcí/lidí/sebe sama či prostoru může výrazně pomoci.
A tím myslím opravdu NEZANEDBATELNĚ, proto ty případy popisuji níže.

ALE…

… je to podle mě, dvojsečná zbraň…

Tyhle věci nám to totiž zároveň komplikují. A znemožňují to, aby jsme vůbec začali s tímhle pracovat.
Abychom tomu začali třeba důvěřovat, abychom to vůbec zkusily. Protože si říkáme: „ježišmarjá, tak to já na to nemám, žádný vibrace necítím, nemám žádnou speciální karafu a stejně – ještě to zkazím, nebude to fungovat….“

A tak se na celý rituál anebo spirituálno radši v*****

Dělám to na punk právě proto že věřím, že my všichni jsme posvátný. Úplně všechno co tady je, tak je posvátný, všechno vychází ze Zdroje – mísa na brambory je část Zdroje. Je to paprsek Zdroje. Je stvořená z něho.

Ty jsi posvátná, protože tady jsi na Zemi. A není to náhodou že tady jsme.      A jakákoliv voda je posvátná. Věřím, že ji vůbec nemusíš nijak nabíjet a dělat z ní posvátnou, ona prostě posvátná je.
Všechno, co kolem nás je, je posvátné.

Ta energie, která vede rituál nebo jiný proces je to, co tomu dodává hloubku a sílu. To, jestli to děláš přítomná a v naladění.
Posvátná je vůbec už ta ochota to zkoušet a hrát si s tím.
A tím, že to zkoušíš se zároveň dostáváš do té důvěry.

Ostatní se už stane samo – ono tě to povede – Zdroj tě povede, protože jsi jeho část. Jsi někdo, koho stvořil, jsi jeho dítě a on

Ti chce pomoct a je mu úplně fuk jestli máš na sobě rituální šaty a jestli používáš rituální mísu a nebo jestli víš jak požehnat vodě!

Když to nevíš tak si s tím prostě hraj a důvěřuj, že všechno kolem je posvátný a spirituální. A jsi vedená. Nemůžeš udělat chybu.
Nepotřebuješ nic, vše je v tobě!

A jak je to teda s tou negativní energií?

Ano, stojím si za tím, že vše, co tu je – tedy i „negativní“ energie je neutrální a posvátná zároveň.
A pak tedy nedává smysl se ji nějak zbavovat, očišťovat ji šalvějí nebo jinými cestami…ale prostě ji integrovat a přijmout.

JENŽE…
To platí v případě, že jsme dostatečně silné a ukotvené. Tak jisté svým středem a tak v důvěře, že vše je neutrální a posvátné, že nás tato energie nestáhne dolů – někam kam bychom nechtěly.
Zkrátka, že se tou energií nenecháme ovlivnit.

Existuje něco jako spirála emocí/energií/vibrací a na té můžeme být buď hodně vysoko (tam to většinou nazýváme „pozitivní“ emoce/energie/vibrace  nebo hodně nízko – tzv.“negativní“ emoce/energie/vibrace).

A to s jakou energií procházíme svým dnem – měsícem – rokem…takový si tvoříme Život.
Většinou se chceme pohybovat na té spirále výš, než níž. A přejeme si aby se nás Život odvíjel právě z těch vyšších pater spirály.

Ano, věřím, že i kdybychom byli spíše v těch „nižších“ patrech není to špatně, je to pořád neutrální a pořád stejně posvátné. Třeba si tím naše Duše potřebuje projít…

Ale protože máme moc ovlivňovat to jak se cítíme, máme moc ovlinit svůj přítomný okamžik a tím i moc ovlivňovat svůj Život.
A když si můžeme vybrat, většinou chceme být v těch „vyšších“ patrech.
K tomu si právě můžeme různě pomoci…třeba tou očistou:

1) Rituály a rituální předměty

Speciální rituální předměty, které používáme pouze a jenom k rituálům se hodí když se potřebujeme dostat do vyšších vibrací, naladit se na rituál a tím mu dodat větší energii, větší účinnost.

Síla rituálu se totiž odvíjí od síly vědomí ceremonialisty. Čím více ten dokáže setrvat po dobu rituálu ve vysokých vibracích, s jasným záměrem a čistou myslí, tím lépe se dokáže dostat do stavu tzv.duté kosti, kdy už v podstatě „nevede“ rituál on, nýbrž nechá sebou pouze protékat informace, slova a činy, které mají být v rituálu použity – on je veden Zdrojem, je průchozím kanálem pro to, co má přijít.
Tohoto nastavení se dá dosáhnout různými způsoby, ovšem pokud člověk s rituály začíná, velmi mu pomůže když má nějaké „posvátné“ rituální předměty, které ho dostanou do vyšších vibrací, do toho naladění tak trochu „instantně“ 🙂 – podobně funguje třeba „božihodový“ sváteční jídelní servis po babičce. Když se vytáhne jen na ty Vánoce, cítíme se hned nějak „víc posvátně“ a slavnostně 🙂
Stejně tak, když použiješ kuchyňskou mísu kterou používáš denně na škrábání brambor, tak z ní budeš mít jiný pocit (a pocit je energie/vibrace), než když si vezmeš nějakou sváteční karafu, která se nikdy na nic jiného nevyndává.

Podobné je to s očistou rituálních předmětů. Při provádění rituálu nasávají ty „nižší“ vibrace od účastníků rituálu. Všechny těžké emoce, tíživé události, které třeba dotyční v rituálu pouští a uzavírají. Ty mohou zůstat v předmětu usazené. A pokud tyto předměty pak použijeme, je možné, že místo aby nás povznesli, tak nás spíše zatíží.

My lidé, když cítíme těžké pocity, vytřepeme je, vyskáčeme, projdeme se, vydechneme, bouchneme dveřmi, křičíme, pláčeme… – nic z toho předmět neumí. Proto v něm tyto energie mohou ulpívat. A pak už jde zase jen o pokročilost a ukotvenost ceremonialisty, jestli tam tyto energie cítí jako tíživé.

Pokud bych vedla rituál pro více lidí, určitě bych předměty očišťovala, protože nevím, v jakém nastavení, síle nebo oslabení budou účastníci.

Pokud ale děláš rituál jen pro sebe záleží na Tvém zhodnocení v jakém naladění právě jsi. Pokud se cítíš oslabená, rozhozená a ne plně v důvěře, ne v silném napojení na Zdroj, pak si předměty očisti. Už samotný proces očisty Tě zároveň dostane do větší důvěry i naladění!

Pokud ale jsi v plném napojení, cítíš se dost silná, i dost rituálně naladěná, pak očišťování ztrácí význam.
Tvá plná energie je tak silná, že vlastně očišťuje sama – „vyšší“ vibrace převibrují ty „nižší“.

Prostě je zabalíš do svého světla a splynete v neutrální posvátnou energii 🙂

  – Očista prostoru – prostor je silnější než jedinec!

Podobné jako s předměty, je to i s prostorem. Prostor nemůže naštvaně prásknout dveřmi a jít se projít do parku. Když jsme v něm nemocní, smutní, nebo se v něm pohádáme, ty energie v něm prostě zůstanou. A zase je jen na naší síle, na našem nacítění, jak s tím naložíme.

Cítím, že to tu potřebuje „osvěžit“? Cítím tu něco tíživého? Cítím, že mě to tu vysává? Cítím tu stagnaci? Nepříjemeno…?

Dokážu to přebít svým vysokým naladěním, nebo to naopak mé naladění přebije a stáhne mě to dolů? A mám zapotřebí to přebíjet nebo to radši očistím?

Prostor obecně mívá větší sílu než člověk…
Stačí si vybavit skleslost, únavu a rozplyzlost, kterou vyřešíme „obyčejným“ vyvětráním. Pustíme novou energii do prostoru a tím i do sebe….
Podobné je to i s ostatními druhy energie v prostoru.

3) „Negativní“ osoba co tě stahuje

Jsou lidé, kteří si z nějakého důvodu libují v těch „nižších“ patrech. A když jsme oslabené – ať už fyzicky, duševně nebo mentálně – zkrátka nejsme plně naladěné a přítomné, může nás takový člověk snadno ovlivnit. Pak se cítíme, jak by ta špatná nálada byla naše, takže nás ani nenapadne o tom přemýšlet, ale co když naše není?

Osobně se mi to stávalo velmi často – prostě jsem nasávala energie lidí z mého okolí a trvalo mi dost dlouho zjistit, že ne vždy jsou ty energie moje.
Pokud Tě takové setkání čeká a víš, že jsi nejsi v plné síle, abys jeho vibrace přezářila, určitě není od věci požádat Zdroj o energetickou ochranu, vytvořit si kolem sebe „bublinku“ z vysokých vibrací, která Tě bude chránit apod.

A pokud už je po setkání a dojde Ti, že se cítíš jinak, než před ním, a že by to nemuselo být „tvoje“, je energetická očista taky na místě…

4) Když se prostě necítíš dobře, něco Tě tíží, nejsi ve své kůži…

Ať už příčinu rozladění znáš či ne, můžeš jí pustit do Země nebo se od toho očistit jakýmkoli jiným způsobem. Prostě to procítíš, prozkoumáš co Ti to chce říct a pak to s důvěrou odevzdáš – nemusíš to nést sama!

Takže jak vidíš, je to zase jako se vším – nalaď se na sebe a najdi jak to máš Ty. A nejlépe ne – jak to máš ty – trvalé a neměnné, ale jak máš Ty v tuhle chvíli Tady a Teď‘

Protože za pár minut/hodin/měsíců nebo v jiném kontextu…to může být úplně jinak!

Proto je tak důležité být naladěná na sebe, na svou přítomnost – jen tak si můžeme být průvodkyní, léčitelkou, koučkou nebo ceremonialistkou ve svém náherném životě, který si tvoříme jako rituál!

A pokud Tě téma očišťování a ladění vibrací zaualo, mám pro Tebe hned několik oblastí, kde je možné začít a postupně si tak vylaďovat celý Život do toho posvátného klidu, napojení a stabilní jistoty a důvěry..

V mimiprográmcích se vždy dotýkáme jedné oblasti Života a očišťujeme ji energeticky, fyzicky, rituálně, ale hlavně tak, aby to bylo trvalé a dlouhodobě udržitelné…

Mrkni sama 🙂