Odlož strach, zapni důvěru!

Klíč k lehčímu Životu

„Život je hra!
Pojďme si hrát a nebrat ho (se) tak vážně…
Pomůže nám to se zaseklostmi v mnoha oblastech.

Všechno, co teď tlačíš, řešíš, táhneš, držíš…prostě povol a zbyde úleva, klid mysli i duše…

Jo, jasně, ale jak na to?
Klíčem je DŮVĚRA.
V několika úrovních…
V jakých a jak jí získat?

Tou hlavní úrovní je důvěra v Život.

(Nebo ve Zdroj/Vesmír/Boha/Bohyni/kvantové pole…dosaď si to své..)

Zkrátka hluboce věřit, nebo spíš cítit, že

VŠE SE DĚJE PŘESNĚ TAK JAK MÁ.

ŽE JSEM SPRÁVNĚ PŘESNĚ TAK, JAK JSEM A TAM, KDE JSEM.

Ať se (mi) děje cokoli vždy je to ta nejvyšší a nejlepší možnost, která se mi může dít.

Přesto, že zatím třeba nevidím vůbec nic, co by na tom bylo dobré. Jinými slovy – i když mám pocit, že se mi zrovna „dějou sračky“, tak někde hluboko uvnitř cítím, že se to neděje mně, ale pro mě!

Že když se do toho uvolním, přestanu bojovat, že v tom najdu nějaký vzkaz, nějakou hloubku, něco z čeho na dně té temné díry můžu zase vykřesat oheň.

Další důležitou úrovní je důvěra v sebe samu. Že jsem tou nejlepší verzí sebe samé jakou momentálně můžu být a dělám vždy to nejlepší, co aktuálně mohu zvládnout – ať už je to cokoli.
Důvěra, že se vždy posunu dál, získám nové dovednosti a znalosti přesně ve chvíli, kdy bude nejvhodnější doba.

Že to zvládnu.
Že řešení znám.

Že už ho mám v sobě.

I když ho zatím nevidím, neslyším, nevnímám. Důvěřuji, že tam někde je. Nemusím ho hledat nikde venku.
Ani u kamarádek, či přítele ani u žádných průvodkyň, koučů či v seberozvojových kurzech nebo terapiích. Ani v kartách, kyvadlech či hvězdách…
Je uvnitř mě!
Ano, všechny výše uvedené věci sama používám a miluju. A některé dokonce nabízím klientkám. Protože nepopírám, že někdy nám na cestě mohou pomoci. Ukázat směr, naťuknout nás, abychom si toho řešení uvnitř sebe všimly…
ALE V ZÁSADĚ JE NEPOTŘEBUJEME!

Jsou to jen berličky. Ať už jde o konstelace, krystaly, feng-shui, kvantování, manifestace…cokoli. Je to berlička, která nám pomůže když naše důvěra ještě pokulhává. Když ještě nevěříme – nebo spíš necítíme, že Život nám dá to nejlepší možné i bez toho abychom si to manifestovaly či kvantovaly.
Když ještě nevěříme, že uslyšíme svou intuici.

Když nám do toho všeho moc kecá hlava. Můžeme si půjčit některou z berliček, třeba se ponořit do vizualizace či se nechat provést rituálem a nechat se doprovodit do cíle.
Tam, kde už důveřujeme samy sobě, že to všechno víme. Že jsme dostatečně napojené, že jsme dostatečně „v pořádku“. Tam, kde už můžeme berličky odložit. Tam je ten cíl.

Klidně si můžeme berličky nechat odložené v koutku a vracet se k té své oblíbené berličce dál. Ale už z té důvěry v sebe i v Život:

„Vím, že to zvládnu i tak, ale tuhle berličku mám ráda, baví mě jí používat, užívám si to…“

…a tak si zajdu na tu konstelaci, koupím zajímavý kurz nebo si zajdu na čištění či se poradím s kyvadlem…Berličky nejsou špatné, ani dobré. Jsou neutrální. Jsou to jen kompenzační pomůcky.

Ovšem je nesrovnatelný rozdíl si občas vypůjčit berličku s vědomím, že mi pomůže dostat se pohodlněji k něčemu, kam bych se stejně zvládla dostat sama, než když mám pocit že:

❌ „Ten kurz musím koupit jinak se nepohnu z toho srabu, kde jsem teď.“
❌ „Že musím jít na konstelaci jinak to nezvládnu.“
❌ „Že když si nevyladím ložnici podle feng-shui, tak nikdy nenajdu lásku.“
❌ „Že když nebudu denně dělat tuhle meditaci, tak budu navěky chudá.“
❌ „Když si nevyčistím rodové linie, neuzdravím se.“
❌ „Když neseženu peníze na koučku, tak jsem na do smrti v pasti…“

PROTOŽE VĚŘÍM, ŽE SAMA NEJSEM DOST DOBRÁ NA TO, ABYCH TO ZVLÁDLA!
Věřím, že NEJSEM DOST DOBRÁ abych mohla sama pracovat s těmito energiemi – nejsem dost intuitivní, dost napojená, neumím to, nezvládnu to…

Blbost! Zvládneš cokoli!

A důvěra je když víš, že jsi dost dobrá a nutně nepotřebuješ vůbec nic. Víš, že se vše děje tak, jak má. Nemusíš nic řešit, čistit ani opravovat.

A když se učíš něco nového, tak vždy z toho bodu, že už jsi dokonalá, taková jaká jsi teď. Jen se chceš v nějakém tématu posounout, protože Tě baví to zkoumat, zajímá Tě jak to funguje, baví Tě si s tím HRÁT, vyživuje Tě to…

TO JE TOTÁLNĚ JINÁ STARTOVNÍ ČÁRA, než pocit:

„Teď jsem špatně, tak se musím tohle naučit/tohle si vyčistit/tohle si zharmonizovat/opravit…abych byla lepší/šťastnější/žila líp…“

Další úrovní je pak důvěra ve vztah mezi Tebou a Životem /Zdrojem/Vesmírem/Bohem….- a to už je právě o tom jak ta důvěra vzniká, jak se k ní dostat a začít čerpat všechny ty její výhody…

Ale o tom zase píšu tady 🙂

Do Přítomného Života i do té magické důvěry se dá ponořit se mnou v kurzu

 Rozzářená každodennost

můžeš začít minikurzem, nebo se rovnou ponořit do návazného velkého kurzu…

Ale víš jak…zvládneš to i bez něj…